Charakteristika oborů

Bakalářský studijní obor Politologie

Oborová rada
Předseda: Doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D.
Členové PhDr. Dipl.-Pol. Martin Jeřábek, Ph.D.
PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph.D.
Mgr. Lenka Strnadová, Ph.D.
PhDr. David Šanc, Ph.D.
Doc. PhDr. Šárka Waisová, Ph.D.
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.

Charakteristika oboru
Bakalářský studijní obor politologie je koncipován jako tříleté studium společensko-vědního charakteru. Zásadní důraz je kladen na studentovu orientaci v oblasti sociálně-vědních disciplin s přesahem do oborů humanitních. Vedle studia v politologických předmětech teoretického a empirického charakteru se student může orientovat na jednu z příbuzných disciplin (filosofie, sociologie, antropologie, mezinárodní vztahy). Důraz je kladen také na jazykovou vybavenost absolventa a jeho funkční inteligenci (práce s PC apod.). Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou a obhajobou bakalářské práce.

Profil absolventa studijního programu (oboru) a jeho uplatnění v praxi
Absolvent by měl najít uplatnění především v oblasti veřejné správy, neziskového sektoru, institucích napojených na proces rošiřování Evropské unie, mediální sféře a v dalších oblastech, které jsou charakterizovány zprostředkováním komunikace a přenosem informací.

Podmínky přijetí ke studiu
Přijímací řízení pro bakalářský studijní program politologie proběhne formou písemného testu ověřujícího znalosti uchazečů v oblasti moderních českých a světových dějin, současné politiky a mezinárodních vztahů, geografie a politického myšlení. Katedra nabízí uchazečům možnost zúčastnit se Informačního dne k přijímacím zkouškám, který bude konán v květnu. V rámci Informačního dne budou uchazeči také vyplňovat cvičný test.

Bakalářský studijní program Mezinárodní teritoriální studia
obor Mezinárodní vztahy - východoevropská studia

Oborová rada
Předseda: Giuseppe Maiello, Ph.D.
Členové Mgr. David Behenský
Doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D.
Mgr. Bohuslava Golčáková
PhDr. Magdaléna Leichtová
PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph.D.
Doc. PhDr. Šárka Waisová, Ph.D.
Charakteristika oboru
Mezinárodní teritoriální studia, obor Mezinárodní vztahy a východoevropská studia bude zaměřen zejména na mezinárodní vztahy a východoevropská studia. Bakalářský studijní obor zohlední jak tradiční politologická paradigmata, metody a podobory (dějiny politického myžlení, státověda, obecná a komparativní politologie, politická geografie a geopolitika), tak i teoretické a praktické podněty, které vzešly ze soudobých mezinárodních vztahů (studium mezinárodních institucí a globálního vládnutí, teorií mezinárodních vztahů, studium řešení konfliktů v mezinárodních vztazích) a východoevropských studií (studium kulturních a sociálních reálií, politických systémů východní Evropy, studium zahraničních politik a regionalismu ve východní Evropě a v neposlední řadě studium ruštiny a slovanských jazyků).
Studijní program Mezinárodní teritoriální studia, obor Mezinárodní vztahy a východoevropská studia se však nechce omezovat jen na politologické či jazykové kurzy, ale nabízí studentům také užší specializaci podle jejich zájmu, až s ohledem na další studium či konkrétní zaměstnání. Posluchači proto mají možnost sami si zvolit část předmětů z oblasti politické ekonomie, slovanských jazyků, slovanských studií, bezpečnostních studií atd.).

Profil absolventa studijního programu (oboru) a jeho uplatnění v praxi
Absolvent předkládaného bakalářského studia Mezinárodní vztahy a východoevropská studia v prezenční formě se orientuje v komplexní problematice mezinárodních vztahů, zejména v otázkách mezinárodní bezpečnosti a mezinárodních institucí. Absolvent se orientuje v teritoriu východní Evropy, zná jeho vývoj a současnost. Absolvent je také velmi dobře jazykově vybaven, neboź zvládá ruštinu pro oblast běžné i odborné komunikace, dovede v tomto jazyce vést oficiální jednání a zná specifika ruského administrativního stylu, hovoří, čte a píše minimálně v jednom dalším slovanském jazyce a ovládá odbornou angličtinu pro oblast mezinárodních vztahů. Absolvent je schopen sbírat, analyzovat a vyhodnocovat informace a připravovat dokumenty, zprávy, návrhy či doporučení ve jmenovaných tematických oblastech. Absolvent je vybaven pro vedení odborných jednání, je dobrým zprostředkovatelem a umí adekvátně reagovat na případné konfliktní situace. Absolvent se také výborně orientuje v problematice mezinárodní politiky, včetně oblasti fungování institucí, jednotlivých zahraničních a vnitřních politik zemí východní Evropy. Absolvent se také výborně orientuje v kulturních, společenských a historických reáliích východoevropských zemí. Absolvent je tak schopen kvalifikovaně působit v evropských a mezinárodních institucích, případně podnicích či firmách v evropském prostoru.


Bakalářský studijní program Mezinárodní teritoriální studia
obor Mezinárodní vztahy - britská a americká studia

Charakteristika oboru
Absolventi oboru jsou vybaveni kompetencemi z oblasti MV a politických a historických věd. Znalost angličtiny umožňuje absolventům nejen efektivní profesní komunikaci, ale rovněž přípravu a prezentaci odborných analytických studií. Jazykové kompetence doplňuje aktivní znalost dalšího světového jazyka na úrovni B1 podle stupnice Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Všeobecné znalosti a schopnosti absolventů zahrnují také schopnost týmové práce, profesní adaptabilitu a počítačovou gramotnost. V průběhu studia jsou cíleně rozvíjeny komunikativní dovednosti a zejména analytický a koncepční způsob myšlení.

Uplatnění absolventa v praxi
Absolventi najdou uplatnění v orgánech státní správy, diplomatických službách, institucích EU, OBSE, OSN a NATO. Uplatnění mohou rovněž nalézt ve veřejných a neveřejných institucích, poradenských a konzultačních firmách. Vzhledem k teoretickýcm a faktografickým znalostem doplněným jazykovými kompetencemi se mohou absolventi uplatnit také ve sféře mediální a public relations. Specifickou možnost uplatnění nabízí např. cizinecká policie. Absolventi mohou rovněž pokračovat ve studiu navazujících magisterských oborů teritoriálního, politiologického a kulturologického zaměření.

Podmínky přijetí ke studiu
Přijímací zkouška je formou písemného testu, který obsahuje otázky ze společenskovědního základu (s důrazem na základní znalosti mezinárodních vztahů) a z reálií anglicky hovořících zemí (zejména USA a VB). 50% otázek přijímacího testu je v anglickém jazyce. U uchazečů se předpokládá znalost anglického jazyka na úrovni maturitní zkoušky.


Obor je v akademickém roce 2009/2010 otevírán poprvé.


Bakalářský studijní obor Cizí jazyky pro komerční praxi

Charakteristika oboru
Obor garantuje Katedra anglického jazyka a literatury. Výuka klade důraz na překladatelskou a tlumočnickou činnost a na rozšiřování jazykových znalostí a dovedností spojených s komerční praxí, a to v kombinacích:
angličtina-ruština, angličtina-francouzština, němčina-ruština a němčina-francouzština.

Studium je orientováno na aplikovanou jazykovědu, interkulturní odborně zaměřenou komunikaci, základy ekonomie, podnikové ekonomiky a marketingu, obchodní právo, aplikovanou informatiku a počítačové zpracování textu a základy překladatelské a tlumočnické činnosti v těchto oblastech.

Uplatnění absolventa
Absolventi budou v podnikovém a manažerském kolektivu schopni plnit zadané kooperační a s nimi spojené komunikativní úkoly. Pro uplatnění v praxi přicházejí pro absolventy v úvahu firmy a podniky z nejrůznějších oborů podnikatelské činnosti, podniky a firmy z oblasti zahraničního obchodu a služeb, banky a pojišźovny, advokátní kanceláře, poradenské firmy, mediální instituce, instituce státní správy apod. Absolventi také mohou pokračovat ve studiu navazujících magisterských studijních oborů, zejména v oborech Teorie a filozofie komunikace a Evropská kulturní studia.

Podmínky přijetí
Přijímací zkouška probíhá formou testu z obou jazyků zvolené kombinace. Kromě znalostí kultury, historie a geografie jazykových oblastí zvolené kombinace ověřuje test na různých typech cvičení s výběrovou odpovědí stupeň znalosti daných cizích jazyků, a to u angličtiny a němčiny v rozsahu středoškolského studia zakončeného maturitou, u ruštiny a francouzštiny pak v rozsahu níže uvedených publikací: ruština: Učebnice ruského jazyka pro střední školy a jazykové školy Raduga I. a II., Fraus, Plzeň 1997, 1998, Nekolová, V. - Camutaliová, I. - Vasiljeva-Lešková, A.: Ruština nejen pro samouky. Leda, Praha 2002 (lekce 1. - 27.), francouzština: Dominique, P. a kol.: Le Nouveau Sans Frontieres 1, 2, Fraus, Plzeň 1998, Baylon, Ch. a kol.: Forum 1, 2, Fraus, Plzeň 2004; Girardet, J., Cridlig, J.-E.: Panorama 1, 2, Fraus, Plzeň 2001; Courtillon, J., de Salins, G. D.: Libre échange 1, 2, Fraus, Plzeň 1996.
Vzhledem k charakteru studijního programu je součástí zkoušky rovněž písemný test z českého jazyka, který je zaměřen na zjištění úrovně znalostí uchazeče z oblasti lexikálně-gramatické. Předpokládá úspěšně absolvovanou maturitu z českého jazyka. V testu není zjišźována znalost literatury ani literární teorie.


Magisterský studijní obor Politologie

Oborová rada
Předsedkyně: Mgr. Lenka Strnadová, Ph.D.
Členové Doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D.
PhDr. Magdaléna Leichtová
PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph.D.
PhDr. David Šanc, Ph.D.
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.


Charakteristika oboru
Magisterský studijní program Politologie je dvouletým navazujícím studijním programem, který je určen zájemcům s ukončeným bakalářským studiem společensko-vědního směru (politologie, teritoriální studia, antropologie apod.). V povinné části studia, která je společná pro všechny studenty, je pozornost věnována významným tématům soudobé politologie a jejích podoborů, resp. příbuzných oborů (politická geografie, mezinárodní vztahy, rozvojová studia). Ve volitelné části si student vybírá ze dvou zaměření - makroanalytického, věnovaného otázkám globalizace a tzv. nového regionalismu, a mikroanalytického, věnovaného analýze politik na substátní a státní úrovni.

Profil absolventa studijního programu (oboru) a jeho uplatnění v praxi
Absolvent magisterského studijního programu Politologie je připraven pro kariéru spojenou s výbornou znalostí soudobých problémů a otázek světové, evropské a domácí politiky. Své uplatnění by měl naleznout především ve veřejné správě, diplomacii, aparátu politických stran a jiných politických sdružení, nadacích, vládních i nevládních organizacích mezinárodní i domácí provenience, médiích apod. Vynikající studenti by měli najít uplatnění také v doktorských studijních programech.

Podmínky přijetí ke studiu
Přijímací řízení pro bakalářský studijní program politologie proběhne formou písemného testu ověřujícího znalosti uchazečů v oblasti moderních českých a světových dějin, současné politiky a mezinárodních vztahů, geografie a politického myšlení. Katedra nabízí uchazečům možnost zúčastnit se Informačního dne k přijímacím zkouškám, který bude konán v květnu. V rámci Informačního dne budou uchazeči také vyplňovat cvičný test.


Magisterský studijní obor Mezinárodní vztahy

Oborová rada
Předsedkyně: Doc. PhDr. Šárka Waisová, Ph.D.
Členové Mgr. David Behenský
Doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D.
PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph.D.
Mgr. Lenka Strnadová, Ph.D.
PhDr. David Šanc, Ph.D.
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.


Charakteristika oboru
Magisterský studijní obor Mezinárodní vztahy je dvouletým navazujícím studijním programem, který je určen zájemcům s ukončeným bakalářským studiem společensko-vědního směru (politologie, teritoriální studia, antropologie apod.). Obor věnuje pozornost praxi i teorii mezinárodních vztahů, zejména otázkám bezpečnosti, rozvoje a řešení konfliktů. Student si také vybírá ze tří zaměření - dějiny mezinárodních vztahů, evropský regionalismus a bezpečnostní studia. Studium připraví studenty na vstup do praxe mezinárodní i zahraniční politiky, bezpečnostní politiky i do mezinárodního obchodu.

Profil absolventa studijního programu (oboru) a jeho uplatnění v praxi
Absolvent je připraven pro kariéru spojenou s výbornou znalostí soudobých problémů a otázek světové, evropské a domácí politiky. Své uplatnění by měl naleznout především ve veřejné správě, diplomacii, aparátu politických stran a jiných politických sdružení, nadacích, vládních i nevládních organizacích mezinárodní i domácí provenience, médiích, nadnárodních a mezinárodních obchodních společnostech apod. Vynikající studenti by měli najít uplatnění také v doktorských studijních programech.

Podmínky přijetí ke studiu
Přijímací řízení probíhá formou písemného testu ověřujícího znalosti uchazečů v oblasti mezinárodních vztahů (aktuální otázky, dějiny MV, bezpečnostní studia apod.) a politické geografie. Bez přijímací zkoušky budou přijati ti uchazeči, kteří absolvovali stejný program na bakalářské úrovni s vyznamenáním, pokud jejich počet nepřekročí předpokládaný počet přijatých.


Navazující magisterský studijní obor Učitelství pro střední školy
kombinace Základy společenských věd - Geografie

Charakteristika oboru
Studium se uskutečňuje ve spolupráci s Pedagogickou fakultou ZČU. Skládá se ze třech relativně samostatných částí: pedagogicko-psychologického modulu, komplexu společenskovědních předmětů a předmětů oboru geografie. Pedagogicko-psychologický modul a didaktický segment obou aprobačních oborů kultivuje schopnost absolventů předávat získané vědomosti a reflektuje komplexní sociopsychologickou problematiku interakce mezi učitelem a studentem. Studiem společenskovědních předmětů získávají absolventi hlubší vhled do intelektuálních, duchovních a etických základů západní civilizace, osvojují si znalosti o problematice sociální soudržnosti a solidarity, nacionalismu, lidských práv, multikulturalismu, moderního státu a společnosti. Studium geografických disciplín prohlubuje znalosti zejména v oblasti humánní a regionální geografie, fyzické geografie a poskytuje potřebný vhled do problematiky teorie a metodologie oboru.

Uplatnění absolventa v praxi
Absolventi najdou uplatnění ve všech typech středních škol jako středoškolský učitel předmětů základy společenských věd a geografie na gymnáziích, středních odborných školách, středních průmyslových školách, středních odborných učilištích a vyšších odborných školách. Mohou působit také v dalších vzdělávacích a osvětových institucích.

Podmínky přijetí ke studiu
Přijímací zkouška je formou písemného testu, který obsahuje otázky z oblasti fyzické geografie, humánní geografie, kartografie a topografie a humanitních a sociálních věd (antropologie, filosofie, politologie, sociologie, základů práva).


Obor je v akademickém roce 2009/2010 otevírán poprvé.


Doktorský studijní obor Politologie

Oborová rada
Předseda: Doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D.
Místopředseda: Doc. Blanka Říchová
Členové: prof. JUDr. PhDr. Karolina Adamová, CSc.
doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc.
prof. ThDr. Josef Dolista, Th.D. et Ph.D.
doc. Ing. Petr Drulák, Ph.D.
doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D.
doc. PhDr. Martin Kreidl, Ph.D., M.A.
PhDr. Michael Romancov, PhD.
PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph.D.
Mgr. Lenka Strnadová, Ph.D.
Doc. PhDr. Šárka Waisová, Ph.D.

Charakteristika oboru
Doktorský studijní program je koncipován jako specializační tříleté studium, během něhož student zpracuje disertační práci, jež prokáže jeho připravenost stát se odborným asistentem na vysoké škole, případně specializovaným odborníkem v dílčí oblasti politické vědy. Studium je tříleté a je připraveno v kreditní formě. V prvních dvou semestrech je kladen důraz na "ujednocení" metodologické a teoretické znalosti studentů (metodologický a doktorský seminář), následně pak na podíl na vedení seminářů. Největší část studia je věnována práci na přípravě disertační práce, tak aby ji student mohl úspěšně obhájit ve standardní - tedy tříleté - periodě.

Rozsah státních doktorských zkoušek: Podmínkou řádného ukončení doktorského studia je vykonání státní doktorské zkouška a obhajoba disertační práce. Státní doktorská zkouška se skládá ze dvou částí:
1. z ústní zkoušky, která ověřuje studentovy znalosti v oblasti obecné politologie a dále v tom podoboru politologie, který je nejbližší tématu disertační práce;
2. z obhajoby předložené práce.

Profil absolventa studijního programu (oboru) a jeho uplatnění v praxi
Doktorské studium předpokládá výchovu absolventa, který získá teoretické znalosti a praktické dovednosti v oblasti politologie na úrovni srovnatelné s doktorskými programy obdobného zaměření na předních domácích i zahraničních univerzitách. Absolvent bude odborně a jazykově připraven k plnohodnotné a vysoce odborné samostatné činnosti v akademické sféře, mezinárodních i vnitrostátních institucích, školství, v orgánech státní správy i samosprávy, nevládních organizacích, v servisní a poradensko-politologické činnosti a v aparátu jednotlivých politických stran či v diplomatické službě.

Podmínky přijetí ke studiu
Podmínkou přijetí ke studiu doktorského studijního programu Politologie je absolvované magisterské studium politologie či příbuzného společenskovědního oboru a úspěšnost při přijímacím pohovoru. Při něm uchazeč prezentuje projekt zamýšlené disertační práce a případné další vlastní publikační či badatelské aktivity. Celkově se posuzuje odborná připravenost uchazeče k doktorskému studiu.

V oboru politologie lze konat rovněž rigorózní řízení a získat titul PhDr. Více informací o této možnosti naleznete na www.ff.zcu.cz pod odkazem Studium.